|
|
Obsah microcystinu ve vybraných tkáních u různých druhů ryb
Hlávková, J. ; Adamovský, Ondřej ; Oravec, M. ; Bláha, Luděk ; Mareš, J. ; Kopp, Radovan ; Palíková, M.
Cílem této studie bylo zhodnotit množství microcystinu ve svalech a hepatopankreatu různých druhů ryb (Cyprinus carpio, Oreochromis niloticus, Sander lucioperca and Esox lucius). Microcystiny byly detekovány zejména v játrech (stovky ng/g tkáně), ale také ve svalech (ng/g tkáně). Akumulace microcystinů v konzumovaných částech ryb představují malé zdravotní riziko pro člověka.
|
|
|
Modulace sinic vodního květu a obsah microcystinů v rybnících jižní Moravy v závislosti na intenzitě hospodaření
Kopp, Radovan ; Ziková, Andrea ; Adamovský, Ondřej ; Brabec, T. ; Straková, L. ; Mareš, J.
V průběhu vegetačního období let 2005-2007 (červen-září) byl prováděn hydrobiologický monitoring vybraných rybníků jižní Moravy s různou intenzitou rybářského obhospodařování. Sledovány byly základní fyzikálně-chemické parametry (rozpuštěný kyslík, pH, teplota vody, vodivost, průhlednost vody N-NH4+, N-NO2-, N-NO3-, P-PO43- a koncentrace chlorofylu a. V jednotlivých rybnících byly rovněž odebírány vzorky pro taxonomickou analýzu fytoplanktonu a stanovení microcystinů sinic vodního květu.
|
|
| |
|
|
Struktura plůdkového společenstva ryb v podélném profilu řeky Labe
Švanyga, J. ; Janáč, Michal ; Jurajda, Pavel
V pozdím létě v roce 2007 byla provedena ichtyologická studie na české části řeky Labe. Jednalo se o vzorkování plůdkového společenstva na celkem 177 km dlouhém úseku mezi obcí Verdek a městem Brandýs nad Labem. Vzorkováno bylo 36 lokalit tří různých typů biotopů (9 slepých ramen, 13 přirozených úseků včetně pláží a 14 kanalizovaných úseků). Celkem bylo získáno 4521 ks 0+ juvenilních ryb z 26 druhů. Mezi jednotlivými typy prostředí byly nalezeny signifikantní rozdíly v druhové diverzitě a abundanci. Druhově nejbohatší a nejvíce diverzifikovaná společenstva byla nalezena v přirozených a plážových úsecích. Naopak nejchudší byla společenstva plůdku v kanalizovaných částech toku (zjm. pak kolem Hradce Králové). Hodnoty abundance vykazovaly vysokou rozkolísanost. Obecně lze říci, že jak diverzita tak abundance se v podélném profilu výrazně měnily. Z dalších ekologických parametrů byly vyhodnoceny také dominance, frekvence, reprodukční a ekologické skupiny a faunistická podobnost.
|
|
|
Růst a distribuce kapra obecného (Cyprinus carpio) v ÚN Brno a Dalešice
Prokeš, Miroslav ; Mareš, J. ; Baruš, Vlastimil ; Habán, V. ; Peňáz, Milan
V letech 2006-2008 pokračoval výzkum růstových, kondičních a distribučních parametrů značkovaných jedinců kapra obecného (Cyprinus carpio) v Brněnské (BN) a Dalešické (DN) údolní nádrži. Z celkového množství 4000 a 6000 vysazených značkovaných ryb bylo sportovními rybáři uloveno a zdokumentováno 59 jedinců (1,5%) z BN a 274 (4,6%) z DN. Intenzita růstu značkovaných ryb (tzv. násady K2) byla v prvním roce po vysazení v Brněnské nádrži pouze průměrná (pro časovou expozici d0-d360 je TL = 304-384 mm, w = 497-1170 g a SGRw = 0,2378 %.d-1), velmi podobná jako v Dalešické nádrži (pro d0-d360 je TL = 301-386 mm, w = 510-1215 g a SGRw = 0,2399 %.d-1). Kondiční parametry (TL:w a FWC) byly také velmi podobné. Rozdílná však byla distribuce úlovků. Intenzita růstu kapra obecného v Brněnské nádrži byla nižší, než bylo předpokládáno na základě nadmořské výšky hladiny vody a průměrné roční teploty vody.
|
|
|
Nejnovější poznatky o druhové pestrosti hrouzka rodu Gobio a Romanogobio na území ČR a SR
Mendel, Jan ; Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Koščo, J. ; Vetešník, Lukáš ; Halačka, Karel
V posledních 15 letech taxonomie a systematika hrouzka doznala rozsáhlých změn. Mezi hrouzky se nachází mnoho taxonů, které jsou endemity v různých oblastech Evropy a Asie a v různých stupních ohrožení. K důležitým poznatkům pro ochranu ichtyofauny ČR a SR patří potvrzení rodové diferenciace původního rodu Gobio na rody Gobio a Romanogobio. Původně chápaná jednotná struktura druhu Gobio gobio se na základě genetických analýz průkazně rozdělila na struktury, kterým lze přisuzovat druhovou úroveň (G. gobio, G. obtusirostris, G. carpathicus a Gobio sp.). U druhů rodu Romanogobio dochází ke změnám jejich odborného označení: původní R. albipinnatus lze rozdělit na druhy R. vladykovi a R. belingi. Původní druh R. kesslerii lze rozčlenit na R. banaticus a patrně i Romanogobio sp. S ohledem na nově zjištěné poznatky je nutné revidovat systém efektivní ochrany zjištěné biodiverzity u uvedených taxonů. Byly vymezeny oblasti sympatrického výskytu a byla prokázána hybridizace v rámci obou rodů.
|
|
|
Ploidní a sexuální status komplexu "Carassius auratus" ve vodách České republiky
Lusková, Věra ; Lusk, Stanislav ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Papoušek, Ivo
V České republiky nepůvodní komplex „Carassius auratus“ zahrnuje formy: C.a. auratus (okrasná forma), C.a. gibelio (dominantní forma), C.a. langsdorfii (japonská forma). Všechny vyskytující formy mají východoasijský původ. Forma C.a. gibelio je hodnocena jako „nepůvodní invazivní druh“. Tato forma pronikla do vod ČR okolo roku 1975 z povodí Dunaje a postupně s pomocí člověka se rozšířila. Původní okupační jedinci byly pouze triploidní samice rozmnožující se gynogeneticky. První samci se objevili v povodí Dyje po roce 1990 a začala transformace samičího unisexuálního typu populace (3n) na typ smíšený, kdy se mění jak sexuální tak i ploidní status populací C.a.gibelio. V současnosti se u C.a. gibelio globálně zastoupení samců pohybuje okolo 30 %, při čemž většina jsou diploidi a pouze ojediněle se vyskytují triploidi. U samic, které v populaci stále převažují, větší část (60%) jsou triploidi a menší část diploidi. Zcela ojediněle se vyskytnou u obou pohlaví jedinci tetraploidní.
|
|
|
Obnova podélné migrační prostupnosti fragmentované říční sítě povodí řeky Moravy
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Klíma, Ondřej
V současné době je obnova migrační prostupnosti příčných staveb pro ryby považována za jedno ze strategických revitalizačních opatření, významné pro obnovu a stabilizaci biodiverzity ichtyofauny ČR. Vzhledem k finančním nárokům je nezbytné vymezit priority pro přípravu a realizaci jednotlivých postupů pro obnovu migrační prostupnosti. Principiálně by migrační prostupnost měla být obnovována systematicky od nejníže položené migrační bariéry postupně směrem proti proudu vodního toku. Nejvyšší prioritu by měly mít zásahy a stavby, které podmiňují obnovu výskytu a rozšíření areálu původních převážně chráněných a vzácných druhů (Zingel zingel, Z. streber, Pelecus cultratus, Gymnocephalus schraetser, G. baloni a další). Vysokou prioritu je nutno přiznat rybím přechodům, které zajišťují reprodukční migrace druhů (Chondrostoma nasus, Leuciciscus idus, Lota lota, Vimba vimba aj.), u nichž je tento projev důležitou součástí jejich biologie a podmínkou zajištění stability populací.
|
|
|
Účinnost metody opakovaných odlovů ryb
Konečná, G. ; Janáč, Michal ; Jurajda, Pavel
Práce se zabývala využitím metody opakovaných odlovů na dvou různých lokalitách (pstruhovém potoce a menší nížinné řece). Cílem výzkumu bylo stanovit optimální lovné úsilí potřebné k získání dostatečné informace o rybím společenstvu (druhové pestrosti, relativního složení společenstva, abundance) na těchto dvou typech lokalit. Byly provedeny odhady velikostí populací a společenstev pomocí grafické metody Leslieho a Davise. Na pstruhovém potoce a nížinné řece byla hodnocena časová náročnost odlovů. Na pstruhovém potoce stačí k dostačujícímu popisu společenstva jeden odlov. Na menší nížinné řece jsou třeba dva opakované odlovy. Tři a více odlovů je třeba při provádění odhadů velikosti populací a na lokalitách obývaných druhy s menší ulovitelností.
|
|
|
Indikační význam rybího společenstva v případě chronického chemického znečištění toku
Jurajda, Pavel ; Janáč, Michal ; Valová, Zdenka ; Streck, G.
Studie se zabývá vlivem chemického znečištění toků na společenstvo ryb. V této práci jsem se zaměřili na střední tok Labe u Pardubic a Bílinu. Většina sledovaného úseku Labe je kanalizovaná. Bílina je silně ovlivněna vysokou koncentrací průmyslové výroby, důlní činností, výrobou energie a petrochemickým průmyslem. I když došlo k útlumu výše uvedených činností a k zavedení moderních technologií čištění vod, stále je řeka Bílina jedním z nejznečištěnějších toků v ČR. Průzkum Labe probíhal v červenci 2005 a 2006 a Bíliny v červnu a červenci 2006 a 2007. Rybí společenstvo se ukázalo špatným indikátorem chemického znečištění. V Labi u Pardubic nebyl zjištěn vliv odpadní vody na strukturu rybího společenstva, ale naopak jako rozhodující činitel se jeví technické úpravy toku. Na Bílině, kde je vzorkování rybího společenstva efektivnější, byl zjištěn jednoznačný vliv odpadních vod ČOV (deficit kyslíku) i přítomnosti nádrží na strukturu rybího společenstva.
|
host ::
RSS.